Výpověď nájmu

Výpověď nájmu bytu je jednostranné právní jednání, kterým nájem končí. Musí mít písemnou formu a musí být doručena druhé straně (§ 2286 občanského zákoníku). Pronajímatel je oproti nájemci výrazně omezen: vypovědět smí jen ze zákonem stanovených důvodů a ve výpovědi musí důvod uvést, jinak je výpověď neplatná. Ve výpovědi je také povinen poučit nájemce o právu vznést proti ní námitky a navrhnout do dvou měsíců přezkum soudem.

S tříměsíční výpovědní dobou může pronajímatel vypovědět podle § 2288 zejména tehdy, poruší-li nájemce hrubě své povinnosti, je-li nájemce odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli či osobách v domě, má-li být byt vyklizen z důvodu veřejného zájmu, nebo u nájmu na dobu neurčitou též potřebuje-li byt pro sebe či blízké příbuzné.

Bez výpovědní doby lze vypovědět podle § 2291 při zvlášť závažném porušení povinností — typicky dluží-li nájemce nájemné a služby alespoň za tři měsíce nebo poškozuje-li byt závažným způsobem. Nájemce pak musí byt odevzdat bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce. Pozor: před touto výpovědí je nutné nájemce vyzvat, aby závadné chování v přiměřené době odstranil. Pokud nájemce byt dobrovolně nevyklidí, nelze ho vystěhovat svépomocí — je třeba žaloba na vyklizení.