Technické zhodnocení

Technické zhodnocení definuje § 33 zákona o daních z příjmů jako výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud v úhrnu za zdaňovací období přesáhnou 80 000 Kč (limit platný od roku 2021, dříve 40 000 Kč). Rekonstrukcí se rozumí zásah měnící účel nebo technické parametry majetku, modernizací rozšíření jeho vybavenosti či použitelnosti.

Daňový dopad je zásadní: technické zhodnocení není okamžitým výdajem. Zvyšuje vstupní (zůstatkovou) cenu nemovitosti a do výdajů se dostává postupně přes odpisy — u bytu ve skupině 5 tedy rozloženě na desítky let. Naproti tomu oprava, která pouze uvádí majetek do původního stavu (výměna oken za okna obdobných parametrů, nová podlaha místo zničené), je daňově uznatelná ihned a v plné výši. Hranice mezi opravou a technickým zhodnocením je nejčastějším sporem při daňové kontrole pronajímatelů — rozhodující je, zda se mění parametry a účel, nikoli cena.

Prakticky: výměna kotle za obdobný je oprava; vybudování nové koupelny, zasklení lodžie, půdní vestavba nebo změna dispozice bytu je technické zhodnocení. Výdaje do 80 000 Kč ročně na jednom majetku lze uplatnit rovnou, i kdyby povahou šlo o zhodnocení. Pozor také na fond oprav: použije-li SVJ příspěvky na technické zhodnocení domu, musí pronajímatel již uplatněné výdaje odpovídajícím způsobem upravit. Drobné úpravy hrazené nájemcem řeší heslo drobné opravy.