Nájemné

Nájemné je úplata za užívání bytu, kterou nájemce platí pronajímateli, zpravidla měsíčně předem. Výše nájemného je věcí dohody — žádný cenový strop pro běžné nájemní bydlení v ČR neexistuje. Není-li výše sjednána, náleží pronajímateli nájemné obvyklé v daném místě a čase (§ 2246 občanského zákoníku).

Zvyšovat nájemné lze třemi cestami. Nejjednodušší je dohoda s nájemcem, ideálně formou dodatku ke smlouvě. Druhou možností je inflační doložka sjednaná přímo ve smlouvě. Třetí cestou je jednostranný návrh podle § 2249: pronajímatel může navrhnout zvýšení až do výše srovnatelného nájemného v místě obvyklého, nejvýše však o 20 % včetně zvýšení za poslední tři roky. Nesouhlasí-li nájemce, rozhodne na návrh pronajímatele soud.

Od nájemného je třeba odlišovat zálohy na služby — ty se ročně vyúčtovávají a nejsou příjmem pronajímatele. Samotné nájemné je zdanitelným příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů (586/1992 Sb.); proti němu lze uplatnit paušální výdaje 30 % nebo skutečné výdaje včetně odpisů. Podrobnosti shrnuje článek Daň z pronájmu.